Z Orientu se nám dochovalo první učení o tom, že vše kolem nás, celý vesmír a tedy i náš svět a my, je tvořeno dvěma dynamickými silami neustále se proměňujícími, které jsou v protikladu. Tyto protikladné jevy nazýváme všelijak. V matematice je označujeme znaménkem plus a minus, v biologii samec a samice. Proti sobě stojí den a noc, údolí a hory, moře a pevniny, víří kolem nás síly odstředivé a dostředivé. Číňané tyto síly nazvali silou jang, tedy silou dostředivou s mužským principem, a silou jin, silou odstředivou s ženským principem.
JIN - odstředivá síla prý vzniká rotací Země kolem vlastní osy, směřuje zevnitř ven, směrem k vesmíru. Jsou v ní obsaženy všechny expanzivní síly a tendence našeho světa. Díky této síle rostou stromy a lidé, díky jí vznikají vznešené myšlenky.
JANG - dostředivá síla přicházející z kosmu. Vzniká spirálovým pohybem celé galaxie a směřuje k jejímu centru. Obě síly mají spirálový charakter, protože vznikají rotací.
Jedním ze symbolů JINU a JANGU může být čínská monáda.
Stejný podíl obou principu tu leží nejen proti sobě, ale jeden vždy obsahuji i část toho druhého. V každém JINU je i zárodek JANGU a naopak. Monáda rozvinutá do prostoru nepředstavuje kouli, ale spirálu.
Beruska.cv | 23. prosince 2006 v 21:21 |
Zkus to napsat
YING A YANG